Vitamíny
Vitamíny – přehled nejdůležitějších vitamínů
Vitamín A – retinol
Vitamín A se do těla dostává většinou ve formě karotenu, který se metabolismem ve střevech mění na retinol a jeho přebytky se v játrech ukládají. Vitamín A má význam v organismu, zvláště pro růst, rozmnožování, vidění a pro nervovou a kosterní soustavu. Hypovitamínóza (nedostatek) se projevuje citlivostí na choroby dýchacího (sýpání, rýma) a zažívacího traktu, očí (opuchliny) a pravděpodobně se podílí i na vzniku dny.
Leguáni vitamín A potřebují, ale dostávají ho většinou dostatek z kvalitní stravy. Hrozí u nich (jako i u jiných plazů) předávkování, které nastává hlavně přílišným podávánim vitamínu A ve vitamínových přípravcích. Spousta vitamínových přípravků obsahuje příliš velký obsah vitamínu A, proto si na to dávejte pozor. Hypervitamínóza (předávkování) se projevuje spomalením růstu mláďat, záněty v koutcích úst a v očích, nekrotizací kůže a může vést až k oslepnutí.
*Denní potřeba vitamínu A pro leguána zeleného je 16,8 μg (retinolu) nebo 33,6 μg (betakaroten) na kilogram zvířete (jedná se o celkové denní množství, ne množství podané ve vitamínových preparátech!).
Vitamín B1 – thiamin
Tento vitamín produkují pouze rostliny. Je důležitý v metabolismu cukrů a podporuje u leguánů růst mikroflóry – chuť k jídu. Nejkvalitnějšími zdroji thiaminu jsou pivovarské kvasnice a obilní otruby. Nedostatek se projevuje ztrátou chuti – odmítáním potravy, svalovými třesy až ochrnutím i oslepnutím. Dlouhodobý nedostatek může vyústit i ve smrt. Thiamin se neukládá v organismu, tudíž se jím nedá předávkovat – přebytky v potravě se snadno vyloučí. Pro leguány je to velmi důležitý vitamín.
*Denní dávka vitamínu B1 pro leguána zeleného je 35 μg na kilogram zvířete (jedná se o celkové denní množství, ne množství podané ve vitamínových preparátech!).
Vitamín B2 – riboflavin
Tento vitamín má vliv na růst, zajišťuje správnou funkci centrálního nervového systém, očí a pohlavních žláz. Jeho nedostatek v organismu může být zastoupen do jisté míry vitamínem B12 a kyselinou listovou. Jeho zdrojem jsou (pro leguány) zelené rostliny a kvasnice. Nedostatek se projevuje záněty v oblasti hlavy, zpomaleným růstem, paralýzou končetin a průjmem. Předávkování, tak jako u B1 nehrozí a není známo.
*Denní dávka vitamínu B2 pro leguána zeleného je 35 μg na kilogram zvířete (jedná se o celkové denní množství, ne množství podané ve vitamínových preparátech!).
Ostatní vitamíny tzv. B-komplexu
Patří sem vitamín PP, B5, B6, B12, kyselina listová, vitamín H´, cholin a biotin. Nedostatek těchto vitamínů se projevuje stejně jako u B1 a B2. Vitamín B12 a kyselina listová ovlivňují tvorbu erytrocytů – červených krvinek a ovlivňují zažívání (pozitivně). Zdrojem těchto vitamínů jsou převážně zelené rostliny.
Obecně je nejlepší dodávat leguánům hlavně vitamín B1 – thiamin, ale lze vřele doporučit podávání celého B-komplexu, jelikož nehrozí předávkování.
Vitamín C
O potřebě vitamínu C (kyselina askorbová) plazů toho není přiliš známo, jen u ještěrů a hadů má nedostatek vitamínu C a vitamínu A zřejmě vliv na rozvoj hniloby tlamy a podobných onemocnění. Jeho stav se rychle snižuje při kokcidiálních a jiných parazitózách. Také se účastní systému zadržování vápníku v těle, metabolismu cukrů, syntézy glukózy a resorpce (průnik do krve) železa. Vitamín C výrazně zvyšuje působení léků. Zdravým leguánům zeleným není třeba tento vitamín umělě dodávat, (pokud je správně krmíme) dostávají ho dostatek v zelených rostlinách.
*Denní dávka vitamínu C pro leguána zeleného je cca 1400 μg na kilogram zvířete. Upozorňujeme, není potřebna uměle dodávat (jedná se o celkové denní množství, ne množství podané ve vitamínových preparátech!).
Vitamín D
Vitamín D je asi nejdůležitějším vitamínem, jak pro lidi, tak pro živočichy. Nejvýznamější jsou dvě látky – vitamín D2 a D3. Pro plazi, které si z vitamínu D2 nejsou schopni „nasát“ potřebnou účinnost je důležitý vitamín D3. Jak jsme již psali v menu „Terárium “ vitamín D3 (cholekarciferol) vzniká ultrafialovým zářením. Proto tabulku, jak plazi vstřebávají vitamín D3 uvádíme i zde:
|
Leguáni a heliofilní plazi obecně vstřebávají UVB záření následujícím způsobem: Kůže přijímá ze slunečního svitu UVB záření (290 – 315 nm) v podobě provitaminu D (7-dehydrocholesterol), buňky kůže tento provitamín přemění za působení tepla na vitamín D3 (cholekalciferol). Ten potom putuje krevní plasmou do jater, kde se přeměňuje tzv. hydroxylací na calcidiol – 25(OH)D3 – ten je pak rozváděn krví po celém těle a v ledvinách je jeho část přeměněna na hormon calcitriol, který hraje hlavní roli právě v metabolismu vápníku. |
|
Posledních pár let výzkumu také ukázalo, že calcidiol hraje mj. důležitou roli co se týče funkčnosti dalších orgánů. Je vstřebáván buňkami v těle a vnitrobuněčně přeměňován na calcitriol. Toto ovlivňuje imunitní systém, kardiovaskulární systém a chrání buňky před rakovinovou tvorbou – vytváří v kůži odolnost proti rakovině. |
|
Na závěr nutno podotknout, že předávkování vit. D–hypervitaminóza je velmi nebezpečná – způsobuje selhání ledvin, kalcifikaci měkkých tkání včetně hlavních tepen a předčasnou smrt. Při slunění není ovšem předávkování vit. D možné (kůže plazů je schopná se s tím vyrovnat, přeměnnou přebytku na biologicky neaktivní látky) – jen při umělém dodávání tohoto vitamínu |
zdroj: www.uvguide.co.uk
Vitamín D vstupuje v těle do metabolismu minerálních látek (tzv. makroelementů) vapníku, fosforu a hořčíku (s hormony kalcitonin a parathormon). Stimuluje tedy vstřebávání vápníku a fosforu v těle a jejich přenos přes střevní stěnu. Podporuje ukládání vápníku v kostní dřeni odčerpáváním Ca z krve (toto zajišťuje hormon kalcitoin ve štítné (přištítné – u leguánů) žláze.
Hypovitaminoźa (nedostatek) se projevuje křivicí u mláďat a měknutím kostí u dospělců (osteomalácie). Tato nemoc se také nazývá metabolická porucha kostí (MBD). Nutno podotknout, že často není dlouhou dobu hypovitaminóza poznat, proto se zdá být ještěr zdravý. Uvnitř ještěra, ale probíhají nežádoucí procesy, které pak mohou vyústit i ve smrt (pomalou a bolestivou).
Hypervitaminóza (předávkování) je však téměř stejně nebezpečná, často s fatálními následky. Hrozí s předávkování uměle dodávaného vitamínu D. Vápník se pak ukládá v ledvinách, játrech, plicích, aortách, cévách a svalech, dochází i k tzv. kalcifikaci a vše vede ke zhroucení organismu. Od jakého množství vitamínu D3 se jedná o hypervitaminózu není známo, u leguánů zelených, kterým podávali po dobu 6 měsíců 100 m.j. vitamínu D3 denně bylo prokázáno ukládání vápníku v měkkých tkáních. Diagnóza předávkování se stanovuje prokázáním hladiny vápníku více než 90 mg.dl-1 (normální je hodnota 7 – 13 mg.dl-1).
Proto si na umělé dodávání vitamínu D dejte pozor. Většinou při správné stravě, teple a hlavně nefiltrovaného UV záření, ať ze slunce nebo z umělých UV zdrojů není potřeba dodávat vitamín D uměle. U umělých zdrojů UV záření je třeba mít na paměti, že jsou často slabé a nedostatečné, proto je přeci jen potřeba v omezeném množství dodávat vitamín D3 uměle – pokud dodáváte leguánům minerály a vitamíny tzv. multivitamínovými doplňky, které obsahují vitamín D3, držte se předepsaného dávkování. Pozor si dávejte, pokud není na obalu multivitamínoveho prostředku uveden přímo vitamín D3, ale jen vitamín D, tento nepoužívejte (může obsahovat vitamín D2, který je pro plazi nedostatečný).
Pro umělé podávání vit.D3 se udává potřeba na 100 MJ/kg na týden.
Vitamín E
Nazývá se také tokoferol (skupina 7 heterocyklických látek). Nejúčinnější je pak α-tokoferol. Působení vitamínu E v organismu bylo jen málo prozkoumáno. Bohaté množství se vyskytuje v zelených rostlinách, ale hlavně v rostlinných olejích a klíčkovém oleji. Vitamín E je důležitý antioxidant, odbourává jedovaté volné radikály, u člověka má vliv na správnou funkčnost ledvin a jater a na tvorbu tuků.
Hypovitaminóza se u různých živočichů projevuje různě, u leguánů byla jen málo popsána. U krokodýlů a želv se projevuje steatózou (hromadění tuku v plazmě buněk) a nekrózou tukové tkáně (v důsledku zkrmování ryb se žluklým tukem). U leguánů dochází k hypovitaminóze většinou při zkrmování živočišnými bílkovinami. Nedostatek vitamínu E spolu se selenem postihuje hlavně svalstvo (tzv. nemoc bílých svalů). Zahraniční literatura dodává, že by vitamín E měl být bohatě přítomen v leguání stravě. Bohatým zdrojem vitamínu E jsou zelené rostliny, hlavně špenát (25 mg/kg), který bohužel zároveň na sebe váže a vyplavuje z těla kalcium, proto je vždy důležité leguánům podávat, co nejrozmanitější stravu.
*Denní potřeba leguána zeleného je cca 1 μg (mikrogram) denně na kilogram zvířete (jedná se o celkové denní množství, ne množství podané ve vitamínových preparátech!).
Na závěr bychom rádi podotkli, že v létě, kdy je dostupná čerstvá strava přímo „ze země“, je potřeba dodávat uměle minerály menší než v zimě, kdy nemáme možnost leguánům zajistit takovou rozmanitost ve stravě jako v létě. Proto je potřeba v zimě dodávat minerály více. To stejné platí i pro vitamíny. Nejdůležitější je ovšem zaměřit se na přísun vitamínů a minerálů přirozenou cestou, tozn. hlavně ze stravy a slunce (popř. UVB zdroje) a suplementaci různými připravky řešit až poté.
Reklama:
